|
|
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
|
|
|
Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského
Květina, Jan ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Baron, Roman (oponent)
Hlavním výzkumným tématem této studie je problematika formování vzorců raně novověkého politického myšlení, jež jsou analyzovány v předpokládané úloze proto-moderních základů kolektivní identifikace v rámci procesu utváření národní identity. Předložená práce v tomto ohledu vychází z předpokladu, že politický diskurz polské šlechty ve sledovaném období lze považovat za specifickou součást evropského republikánského myšlení, jehož principy tvořily esenciální jádro dobové politické kultury, akceptované napříč politickým spektrem ze strany navzájem antagonistických autorů. Z toho důvodu se studie snaží prokázat, že základy polské "národní" sebe-identifikace není možné hledat v etnických, ale ani ve stavovských atributech kolektivní příslušnosti, neboť klíčový princip představovala idea republiky, spjatá se svébytným pojetím stěžejních hodnot svobody, rovnosti a obecného dobra. V tomto směru tedy práce polemizuje jak se zavedenými etnizujícími kategoriemi tzv. sarmatismu, tak s tradiční intepretací polského politického prostředí jako Sonderweg, neboť ústřední ideu studie představuje hypotéza o úzké provázanosti mezi dobovým politickým myšlením a šlechtickým obrazem vlastní identity, jež je prezentována prostřednictvím koncepce tzv. republikánského trojúhelníku. Z metodologického hlediska se studie opírá...
|
host ::
RSS.